K nejžádanějším chlupatým mazlíčkům, společně s králíčkem, patří bezesporu morče. Oči jako korálky, roztomole hebounké tělíčko.... I o něj je ale potřeba se hodně pečlivě starat a jeho koupi pečlivě zvážit. Pro rodiny s dětmi je to ale ideální společník. Prakticky celá starost o ně totiž může být dětskou zábavou i učením se zodpovědnosti za živého tvora.
Morče domácí pochází z divokého morčete. Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu Inkové v oblasti dnešního Peru a Chile. Často se chovala také jako mazlíčci pro děti. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Již tehdy se vyskytovaly mnohé barevné rázy. Avšak výzkumy naznačují, že černá morčata byla (nejspíše z pověrčivosti) hned po narození usmrcována. V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů Kryštof Kolumbus a v 16. století tato zvířata popsal v knize o přírodě této oblasti biolog Conrad Bessner.
Není jisté, kdy byla morčata dovezena do Evropy, ale jako domácí mazlíčci se začala chovat na počátku 18. století, a to hlavně v Anglii. Zpočátku si je mohli dovolit jen bohatí lidé. V Anglii byly také v 19. století pořádány i první morčecí výstavy. Po druhé světové válce přišla vlna obliby morčat, která trvá dodnes.
